Pražské Jezulátko a řidičák

Dnes jsem si šla, pro řidičský průkaz, v pořadí druhý – uměla jsem jezdit nalevo no a teď umím i napravo #juhů. Bylo krásný Tereziánský letní den, barvami to jen hrálo, v uších jsem měla zase jednu z písní jak musím věřit a následovat srdce #ezopezo a najednou se něco blyští na zemi mezi zlatavým listím už z dálky jsem to dokázala rozpoznat a mysl mi stála údivem, byla to kartička s Pražským Jezulátkem. Ono by to nebylo ani tak divné, ale asi měsíc na zpět…. jsem s mým kamarádem z Indie procházeli Prahou a on prý že musíme jít do kostela Pražského Jezulátka, že je tu jen jeden a druhá kopie je v Indii…no ok, moc ráda uvidím něco víc z naší vlastní historie, stejně si většinou přijdu jak turista v mojí vlastní zemi. Tak jsme šli a kostel byl opravdu nádherný a měl tak nějak jinou atmosféru než jiné kostely, jakoby neutrálnější, nevím jak to úplně popsat. Jezulátko vypadalo tak trochu jako 12tiletá Alžběta, ale prý když vyslovíte v kostele přání, bude splněno. No tak jsem si řekla, začnu něčím jednodušším, protože finanční nezávislost může být pro Jezulátko trochu oříšek, tak jsem si vzpomněla na hrozbu závěrečných zkoušek v autoškole a přání je zdárně udělat si tetelila po celou dobu strávenou v kostele na srdci. Kamarád si vzal kartičku s Jezulátkem a modlitbou na památku. No a jak jsi tak jdu pro ten řidičák, na toto všechno jsem si vzpomněla a přišlo mi úžasný, že se mi přání splnilo a ještě ke všemu nevím jak se vzalo Pražské Jezulátko před dopravním podnikem v Jihlavě… o tom jsem ale dál nedumala. Jezulátko jsem ze země zvedla, poděkovala a v tom mi na něj ze stromu spadl zlatavý list podzimu. Děkuji, věřím, je mi přáno. S radostí třeba i tebe provedu vedenou meditací, které přidávám na podcastu, který pro vás nahrávám. S láskou, Darina
ODKAZ NA PODCAST
Art of Life – with ♡ Darina | Podcast on Spotify